O řepě

... bába dědka vnučka bábu
vždyť to znáte z pohádky
pejsek a kočička přitom
zapomněli na hádky

A už je to tady
všichni spadli dolů
cukrovka je jako hrom
... tak za měsíc
   … na kontrolu !

Ač se léčím svědomitě
poctivě insulin píchám
přesto ploužím se jak hlemýžď
do schodů už sotva dýchám

Protivný jsem jako daně
když mi cukr v těle chybí
cpu do sebe žvanec chleba
co návnadou byl pro ryby

Zdraví od deseti k pěti
je to se mnou víc než špatný
cítím že se rychle blíží
už můj konec neodvratný

Doktorka dnes marně čeká
až pacient přijde věrný
neudělám jí už bodík
jel jsem s tělem na dvůr sběrný

Nepořádek je tu strašnej
po zemi se kytky válí
a možná že za závěsem
personál si švestky pálí

To co očím lidí skryto
nikomu však už nevadí
patrně tou slivovicí
černej havran zobák ladí

A až sál úplně ztichne
krákat bude svrchu kůru
v oblýskaným černým kvádru
na němž nosí s lebkou můru

Hostů se tu sešlo hodně
tuším že se moc nemýlím
když tu dobrý program čekám
při kterém se fajn rozptýlím

Nevím zda jsem tu show prospal
zdá se však že už je po ní
z lidí tady nikdo není
kolem jenom svíčky voní

Všichni jsou teď na obědě
myslel jsem že taky pojím
však namísto pohoštění
rozptylovou loučku hnojím

Když už jsem si v háji zvykl
poslouchal jak zpívaj ptáci
byl po letech hřbitov zrušen
což mění mou situaci

Zuby pluhů zemi koušou
vynesou co bylo dole
moji loučku rozorali
místo ní je tady pole

Zjara řepu vysadili
tam kde měl jsem dříve loučku
a můj cukr se teď mění
     v kostky
          krystal
               nebo moučku

Sladký kruh se uzavírá
cyklus ten je možná věčný
je to dílo Stvořitele
tak i ty buď za něj vděčný