(Věnováno slepé kamarádce Markétě)
Slepá
Na procházce u řeky
vidím mladou paní
dámu vede velký pes
na procházce ranní
Pes má bílý obojek
paní bílou hůl
že ta paní nevidí
poznal bys i ty
Vtom přilétla kachnička
a přistála na vodě
pes byl do té doby klidný
už však není v pohodě
Buď to byl pes záchranář
či možná lovecký pes
tu scénu mám před sebou
jako by to bylo dnes
Hned se vrhl do řeky
po hladině přímo letí
snad kachničku vyloví
slyším ze skupinky dětí
Skutečně to dokázal
a šlo to i bez lodě
pes drží kachýnku v tlamě
… hůlka plave po vodě
Poznámka
Sám sebe jsem se ptal, zda já, „viďoch“, mám vůbec právo zlehčovat tak vážnou věc, jako je absence zraku. Protože však řadu slepců znám a věřím, že jejich myšlení snad i malininko rozumím, tak jsem to riskl. První veřejné čtení se konalo na počátku roku 2006 na setkání slepců v restauraci Korunka. Mé obavy z negativního ohlasu a z toho, že můj bídný život bude smutně ukončen utlučením bílými hůlkami se naštěstí nenaplnily a básnička byla slepci přijata kladně.
|